Tento víkend jsme se s Boženkou zůčastnily závodů pořádaných našim klubem, je to pravidelný závod
O nejlepšího ZÓNOVKÁŘE. Byly to naše první oficiální závody po Boženčiné mateřské dovolené, ikdyž jsme trochu potrénovaly
i na našich klubových závodech, které se konaly koncem března, a Bža se v jednom běhu umístila na pěkném 3 místě. Loňský úspěch na Zónovkáři jsme neobhájily,
sobota byla hodně tragická, ze tří běhů jsme se 3x vydiskovaly, ale v neděli jsme si zpravily náladu hned v prvním běhu, kde Bža ve velké
konkurenci doběhla na 1.místě!!!! Takže další dva běhy už jsme se jen vznášely v oblacích, a podle toho to také vypadalo. Následoval další disk a poslední běh,
za hnusného deště :-((, jsme sice doběhly, ale s dvěmi odmítnutími.
V sobotu jsme se za slunečného počasí pěkně vyhřály, a v očekávání i dalšího krásného dne, jsme se i v neděli pěkně namazaly
příslušným faktorem a samozřejmě naprosto zbytečně, zato se nám podařilo provětrat zatuchlé pláštěnky, schované hluboko v útrobách auta.MMch patří k naší
povinné nepovinné autovýbavě, stejně jako daší věci podobného ražení, na které se ale policisté bohužel nikdy neptají. Za to požadují samé nedůležité nesmysly,
ikdyž kontrolu, která nás toho rána stavěla zajímalo jen pojištění, a zda jsem před jízdou požila a kam jedu s tím zvěřincem. Ale to už jsem někde jinde.
V neděli jsme sebou vzali naši antilopku Reju, aby věděla, jak to na velkých závodech chodí, a trochu se otrkala.
Bohužel, díky hnusnému počasí spíše trénovala, jak se vejít s matkou do poměrně malého prostoru našeho cestovního agility boxu, který dříve musel stačit jen
mamince. Ale zvládly to zatím holky, ale do budoucna v to asi moc doufat nemohu :-((
|